Jelikož myslíme na zdraví Kubíkové babičky, zvěřejňuji se zpožděním:-)
Tatínek si s Kubíkem domluvili dárek k jeho 15. narozeninám, které má až v listopadu. A to tandemový seskok. Já nebyla nadšená, ale nechtěla jsem být sobecká, sestře ho napůl s druhou sestrou koupím a své dítě nepustím?
Ale přeci jen je to MOJE dítě. Pevně jsem doufala, že aspoň jeden dr. specialista zakáže. Nestalo se tak. Hematolog řekl, že zná min 500 hemofiliků, co skočili, ale že nedoporočuje, že může dojít při dopadu k nějakému pohmoždění kotníku, kolene,...a budou z toho denodenní injekce. Na to Kubík řekl, že mu to za to stojí. Od diabetoložky jsme dostali požehnání. A od p. Libichové, ta se jen smála a že glymča poleze tak jako tak adrenalinem nahoru, tak pumpu sundat, ne že by se ji něco stalo, ale opět při dopadu, at si s ní náhodou neublíží.
A máme se ozvat, jak se mu to líbilo.
Příprava tedy byla, svolení od všech, já nabalila vše, co se léčby týká, vše i náhradní, hroznový cukr si má vzít i do letadla, přeci jen jeho glymča občas reaguje přesně naopak, než je běžné.
A ráno s taťkou vyjeli.
Nejdříve si jeli užít jízdu Hummerem, tatínek dostal od Ježíška, ale do auta si mohl vzít dva spolujezdce.
Tak a první překvápko, adrenalin běžně zvyšuje, našemu Kubíkovi snižuje. Ráno měl glykemii 5,1, pak seděl skoro 5 hodin v autě, vše jedl, jak měl a po jízdě v terenu, většinou kolmo k zemi nebo nebi, kdy říká, že je rád, že je taťka nezabil, měl 3,4 :-)
Jeli na oběd, dal si pizzu, pořádný kus a zapomněl si z té radosti poslat inzulín, tak měl na sváču 16,4.
Seskok byl naplánován na 18 hod, ale vše se protáhlo, přidali k seskoku i vyhlídkový let.
Tak se měřil, měl 18, dal si 2 oplatky bebe, přeci jen nevíme, kdy bude skákat a pumpa stále dávkuje inzulín. Skákal až kolem půl 8. PO seskoku, opět plném adrenalinu měl 13. hihi, tak že opravdu, u KUbíka stres snižuje hodnotu:-) ale ba ne, asi záleží jaký, loni při píchání do žíly, vždy vylítnul a to i přes 20.
PO seskoku se najedl a doma ve 23hod ukázal glukometr 7. Takže se to dalo zvládnout.
Důležité je, že si to užil, že mu nebylo kvůli nemoci odmítnuté přání.

Žádné komentáře:
Okomentovat