10.den hubnutí

50g chleba, sýr, ledový salát
broskev a pidi kousek /na ochutnání+ pekli jsme v práci/ medovníku
100g + smaženého květáku + 65g brambor + okurkový salát
nektarinka
200g bílý jogurt+ 100g nakrájeného jablka a hřešila jsem gril. klobásku:-)

9.den hubnutí

50g chleba, máslo, ledový salát
nektarinka, merunky
100g těstovin, boloňská omáčka, vepřový plátek, balkán strouhaný
100g smaženého květáku
200g bílého jogurtu, nakrájené meruňky

8. den hubnutí

60g tvarohového koláče
broskev + malý kousek zelného závinu
vývarová polévka skoro bez nudlí+ 130g brambor+ vepřový plátek+dušená zelenina
mlsala jsem - pár kousků vánočního cukroví/cca4-5ks/
200gbílého jogurtu aktivie s nakrájenou broskví a meruňkou

7. den hubnutí

Jelikož jsem za týden dala dolů "jen" půl kila, hold jsem už na pravidelnou stravu zvykla a tělu lehce míň nestačí, tak od zítřka přitvrzuji:-)
Ale jen lehce cca o 0,5vj na každé jídlo a večeře úplně bez pečiva.

75g tvarohového koláče
2broskve-cca 150g a tvrdý sýr, ten spíše na chut
75g chleba a čtvrtka grilovaného kuřete
35g tvarohového koláče
jogurt jogobela s nakrájenou broskví

PS: asi to není moc pestré, ale jsem normální člověk, co nakoupí třeba ve čtvrtek a v neděli toho už moc doma k jídlu není, takže dojídáme napečený domácí koláč, grilované maso a ovoce, co ještě je:-)

6.den hubnutí

75g chleba+ sýr+ rajské
125g bílého jogurtu+ broskev
100g pizza+ zeleninový salát
50g tvarohového koláče
ochucený tvaroh + jablko

5.den hubnutí

75g makového závinu
banán
150g smaženého květáku+ syrová zelenina
velké jablko
250g bílého jogurtu + nakrájená broskev

4.den hubnutí

50g chleba, sýr, půlka salátové okurky
jogurt jogobela
150g rýže + čína
2 broskve
ochucený sladký tvaroh 2vj + 25g chleba

3. den hubnutí

dnes jsem v práci neměla oběd, byla svíčková s knedlíky a to ne jen, že je kalorické jídlo, ale ani knedlíky se svíčkovou nemusím:-)
Ty jsem vlastně vynechala v práci od podzimu stále.

snídaně: chléb75g/3vj/, rajské, salám
svačina: tatranka/1,5vj/
oběd: slunečnicová kostka/2vj/, paprika a 15dkg šunky, aktivie fit s ananasem/1vj/
svAčina: 50g/2vj/ chleba sluníčko a drožďová domácí pomázanka
večeře: 25g/1vj/ chleba + ochucený tvaroh tiramisu/1,5vj/ + malé jablko/0,5vj/

2. den hubnutí

Snídaně chleba/50g=2vj/ s rajčetem a jogurt aktivie lehká a fit/má jen 1vj/
svačina já měla ovocnou jogobellu/lepší je ovoce větší jablko, menší banán, hruška,../
oběd brambory velikosti 3 vajec/195g-3vj/ vepřenky/něco jako lehčí karbanátky/, rajčatový salát
svačina menší banán
večeře chleba50g/2vj/+ sýr a +300g/1vj/ melounu

Hubnutí díky diabetické dietě

Už na podzim jsem díky dodržování pravidelné stravy a správnému složení zhubla za 12týdnů 12kilo a i při nedodržování do puntíku jsem přes vánoce, jaro až do ted přibrala zpět jen 2kg:-)
Jen se známe, ženské většinou stále nespokojené se svým zevnějškem a taky díky kamarádce Hance, která se chce do správné životosprávy pustit, jsem opět najela na zdravé hubnutí, ať ji mohu z denním zpožděním napsat pár dnů mé stravy.
Kdo rozumí výměnným jednotkám, bude chápat hned, pro ostatní můj jídelníček, jak jím ted já.
Bohužel jsem lemp, nemám čas jít do obchodu, tak to látám z toho, co máme doma :-)

Jinak mé zásady: 3-1,5-3-1,5-3 vj a to v pravidelných intervalech
7-10-12,30-15,30-18,30hod

Snídaně 75g/3vj/ tmavého chleba+125g cherry rajčat, rama + 10dkg šunky
svačina menší banán/1,5vj/ lepší je třeba větší jablko
oběd pečené brambory/velikost cca 3vajec-3vj/, špíz a šopák
svačina opět menší banán/1,5vj/
večeře 50g/2vj/ chleba-topinka z topinkovače, sýr + 200-300g melounu

Tandemový seskok

Jelikož myslíme na zdraví Kubíkové babičky, zvěřejňuji se zpožděním:-)

Tatínek si s Kubíkem domluvili dárek k jeho 15. narozeninám, které má až v listopadu. A to tandemový seskok. Já nebyla nadšená, ale nechtěla jsem být sobecká, sestře ho napůl s druhou sestrou koupím a své dítě nepustím?
Ale přeci jen je to MOJE dítě. Pevně jsem doufala, že aspoň jeden dr. specialista zakáže. Nestalo se tak. Hematolog řekl, že zná min 500 hemofiliků, co skočili, ale že nedoporočuje, že může dojít při dopadu k nějakému pohmoždění kotníku, kolene,...a budou z toho denodenní injekce. Na to Kubík řekl, že mu to za to stojí. Od diabetoložky jsme dostali požehnání. A od p. Libichové, ta se jen smála a že glymča poleze tak jako tak adrenalinem nahoru, tak pumpu sundat, ne že by se ji něco stalo, ale opět při dopadu, at si s ní náhodou neublíží.
A máme se ozvat, jak se mu to líbilo.

Příprava tedy byla, svolení od všech, já nabalila vše, co se léčby týká, vše i náhradní, hroznový cukr si má vzít i do letadla, přeci jen jeho glymča občas reaguje přesně naopak, než je běžné.
A ráno s taťkou vyjeli.

Nejdříve si jeli užít jízdu Hummerem, tatínek dostal od Ježíška, ale do auta si mohl vzít dva spolujezdce.
Tak a první překvápko, adrenalin běžně zvyšuje, našemu Kubíkovi snižuje. Ráno měl glykemii 5,1, pak seděl skoro 5 hodin v autě, vše jedl, jak měl a po jízdě v terenu, většinou kolmo k zemi nebo nebi, kdy říká, že je rád, že je taťka nezabil, měl 3,4 :-)
Jeli na oběd, dal si pizzu, pořádný kus a zapomněl si z té radosti poslat inzulín, tak měl na sváču 16,4.
Seskok byl naplánován na 18 hod, ale vše se protáhlo, přidali k seskoku i vyhlídkový let.
Tak se měřil, měl 18, dal si 2 oplatky bebe, přeci jen nevíme, kdy bude skákat a pumpa stále dávkuje inzulín. Skákal až kolem půl 8. PO seskoku, opět plném adrenalinu měl 13. hihi, tak že opravdu, u KUbíka stres snižuje hodnotu:-) ale ba ne, asi záleží jaký, loni při píchání do žíly, vždy vylítnul a to i přes 20.
PO seskoku se najedl a doma ve 23hod ukázal glukometr 7. Takže se to dalo zvládnout.

Důležité je, že si to užil, že mu nebylo kvůli nemoci odmítnuté přání.

A je to tady!

Máme výsledky odběrů. Byla jsem napjatá jak dopadl hlavně glykovaný hemoglobin, ale at nepředcházím.
V lednu, kdy měl velké odběry, byl po opravdu velkém úsilí srovnat glykemie do nádherných hodnot, což ve skutečnosti znamenalo, měření glukometrem cca 8-10x denně i v noci, což bylo kupa peněz za sensory, které měl 3 týdny v kuse zapojené a doplácení za proužky do glukometru, což znamenalo moře probdělých nocí, jak mých, tak hlavně Kubíkových a neustále hledání řešení, co s tím jak udělat. Výsledkem byl nejhorší glykovaný hemoglobin - 7,8 za celou dobu, co má DM1.
Což mne vedlo k tomu, že jsme se rozhodli s Kubíkem rázně převést pozici otroka v otrokáře, což ve výsledku bylo měření 3x za den, pokud nebyl marod nebo necítil se špatně, nehypoval,...a výsledek, přestože to stále není pod mou magickou hranici 7, byl lehoučce lepší, 7,6. Což mne vede k závěru, že s tím opravdu víc udělat ted nemůžeme.

Je rozdíl, když se snažíme sebevíc a když řešíme jen momentální situaci, když nespíme a spíme, když stresujeme, nebo jsme v klidu,to má u nás STEJNÝ výsledek.

Tudiž se těším, až Kubíkovi povím, že dále jedeme v pozici otrokáře, přeci je mnohem lepší "jen" dodržovat vážení potravin, dávat si dle glykemie inzulín a spát, být v klidu, ŽÍT!!!

VÝSLEDEK JE ÚPLNĚ STEJNÝ.

PS: prosím, neberte to jako návod. Opravdu stále dodržujeme jasně daná pravidla, jen už nežijeme cukrovkou, ale s cukrovkou:-)

PS: nic to nemění na tom, že dostane sensor a zkusíme pozjištovat, zda nemáme ještě nějaké mezery, co by se daly vylepšit :-)

Jupííí, jupííí, jupííííí i pojišťovna má srdce!

Možná Vás nadpis překvapí, ale já měl fakt radost, sice se nepředali, ale aspoň něco!!!

Já žádala loni před vánoci Kubíkovou zdravotní pojišťovnu /205, bývala hutní/ o zvýšený počet kontinuálního měření/sensor, jeden na cca 3-8 dní, nám se jednou podařilo 16dní, jinak teda spíše méně, cena 800kč/.
Přesně 30 den mi přišla od nich odpověd, že k tomu potřebuji vyjadření jeho diabetického lékaře. Zavolala jsem jeho dr.Janštové, poslala jsem ji dopis, co jsem psala na pojištovnu. A ta opravdu neměla problém a do týdne nám žádost o zvýšení poslala jak meilem ke schválení, tak pak i s podpisem poštou, já to opět zaslala na pojišťovnu. Čekala a čekala,...jelikož jsem se od nového roku s Kubíkem rozhodli nebýt otroky DM, odpověd nepřicházela, tak jsem to pak už vypustila, prostě nám nic nedají.
Dnes jsme byli na kontrole u p. dr. a ona nám říká. Tak jak s těmi sensory?
Já na ni koukám a vysvětluji ji, že poslední jsme kupovali na konci roku a ona: No, já myslím, ty co jsme žádali na pojišťovnu o to zvýšení. Tak ji říkám, že mi neodpověděli. A ona říká, no ale mi přišlo schválení.
Tak máte zvýšený počet měření z 4 na 8x za rok.
Což se sice zdá málo, potřebovali bychom asi tak 36x za rok, ale i to je supeeeeeer!

Takže to neznamená, že dr. řekne, že pojišťovná dá jen tolik, tolik,...ona dá lékařům "tabulky", řekla bych, s orientačním množstvím,....ale není problém, jeli k tomu důvod, navýšit.

Až budu v práci, dopis tady vložím, pro představu:-)

Jak reagovat?

Včera odjel Kuba na školní výlet, upozorňuji, že mu není 15let a že si teda myslím, že pokud jede někam se školou, má za něj škola, vyučující zodpovědnost. A ted k problému:

To, že mi Kubík řekl o výletě v pondělí večer, beru jako třeba i možnou jeho chybu, kdo ví, kdy jim to řekla profesorka. Že program dostali až v úterý odpoledne budiž, vždyt v dnešní době si to většina rodičů dokáže zařídit, aby dítko vše potřebné mělo nejlépe připravené doma, co kdyby náhodou někam jeli. Toto vše opomíjím, možná je to chyba, ale jsem splachovací a vím, že se svět netočí jen kolem mých dětí.
Jelikož jsou věci, které museli zůstat přes noc v lednici/inzulín, kdyby náhodou se něco s tím, co je čerstvě naložen v pumpě, stalo/, salámy, paštiky. Tak měl nachystanou ceduli s tím, co vše má mít, na vchodových dveřích. Myslím, že je šikulka a vše zvládnul. Přeci jen tím, že je diabetik a první jídlo měli až na večeři a druhé jen snídani, jeho batožina na výšlap na Lysou, byla opravdu velká, poznámka profesorky, at netahají 2l láhve s pitím, bral Kubík už jako třešinku,....opravdu zjištovat, zda tam bude nějaké pohostinství s pitím bez cukru se nám nechtělo. Takže nabalil svou 2l láhev. Balík toustového chleba/není pak potřeba váhy/, hromadu Bebe sušenek a další hromadu hroznového cukru, přeci jen při chůzi spaluje hodně.
Byl poučen, že jak začnou výšlap, at si dá jen 50% bazálu, at tam někde nehypne.
Měla jsem obavu, ale byla jsem i v klidu, přeci jen ve škole jsou všichni jak studenti, tak profesoři poučení, co dělat když,...
A ejhle, jen tak mu píšu odpoledne sms zprávu, jak se má, co glykemky, jak to zvládají. Příchod jeho sms jsme neslyšela, ale volal cca 5min po ní. Mami, co mám dělat, já jsem stále v hypu, říkám vypni pumpu, tu už měl vypnutou od rána, tak se láduj hroznovým cukrem, to dělám a i bebe sušenkami. Stále se držel kolem 3-4. A četla jsi tu smsku? Říkám ne, hned si ji přečtu, je tam něco, co potřebuješ ještě řešit? Ne, není. Dobře, dej mi pak vědět. A rozloučili jsme se.

A tady ta odpověd, cituji :
Ted jsme dorazili na vrchol. Museli jsme to obcházet. Potom jsme se skupinka zaostala vzadu a vůbec ji to *nesralo, že jsme se všichni ztratili*. No ted půjdem dalších 9km dolů. Fakt škoda nadávek, uz s ní nikam nejdu.

Pro ty, kdo neznají Kubíka, není vulgární, vždy dlouho trvá, než ho někdo dospělý vytočí/hádky s Dominikem jsou přeci jen součást jejich života/.

Uvědomuje si vůbec p.profesorka, že má za ně zodpovědnost a i kdyby v tom konci někde nebyl diabetik?? Co by se dělo, kdyby to Kubík nezvládnul a někde tam zkolaboval??

Závěr tohoto dne měl být takový, že v 19hod měli mít večeři na chatě/naštěstí je na pumpě, tak hodinka sem tam s jídlem není problém/, kde měli přespat, to, že po 20hodině ještě tu chatu ani neviděli, nechci ani už řešit. V takových situacích je mi hodně do pláče. Prostě je to nemoc, přestože se snažíme, aby to tak nebylo, která život omezuje.

Vím, že je šikovný, že toho ohledně DM zvládá moc, že nepotřebuje nonstop péči, ale toto mi příjde nezodpovědné a povede bohužel k tomu, že pokud bude opět nějaký takový výlet, kde bude vše nejisté,přestože se snažím ho nevyčleňovat z kolektivu, brát ho jako každé jiné dítko,... prostě nepojede.

Výborný testík pro všechny!

Test nejen pro diabetiky a jejich blízké, myslím, že všichni by měli znát co to je a hlavně, jak lidem s potížemi pomoct. Rychlá pomoc, podání sacharidů, může zachránit ŽIVOT!!!!
Nebojte se, jsou to jen otázky ze života, hned na to správné odpovědi a rady a tento test zabere cca 5min.

Zkuste si ho všichni.

Já tak díky něj objevila stránky moje cukrovka se spoustou rad a informací.

Výlety

Ted se tady nebudu zmiňovat o našich výletech, ale o výletech, které mají něco společné s DM 1typu.

První "výlet", spíše tábor, Kubík absolvoval hned první léto po zjištění této nemoci. Já od toho očekávala plno nových přátel se stejnými problémy jako má Kubík, plno nových informací, vychytávek, jak a co dělat lépe pro kvalitnější život s DM. A musím se i přiznat, že i odpočinek pro mne. Ne, že by byl Kubík divoký, zlobivý,...naopak. Ale tak nějak hned první dny jsem zjistila, že mám najednou nějak moc času, že nemusím přemýšlet, co mám vařit, tak aby se KUbík najedl a netrpěl hlady/myslím tím množství jídla s dodrženými jednotkami/, že nemusím přemýšlet, když někam jedem, zda mám u sebe hroznový cukr, džus, svačinu, glukometr, dost inzulínu v peru,...

A co tábor přinesl?
Kubíkovi přátelé, které stále ještě ted potkává, zjištění, ze kterého jsem já nadšená nebyla, že když má hlad mezi jídly a glymča není vysoká, může si ďobnout, že se nemusí přesně dodržovat na minuty čas jídla a píchání inzulínu,...že jídlo není třeba vážit, stačí odhadovat,....prostě to vše, co jsme dodržovali do puntíčku. Ano, nemáme být otrokem cukrovky, máme se naučit s ní žít a být s ní kamarádi. Dlouho mi toto trvalo a musím přiznat, že stále přestože od začátku tohoto roku jsme "polevili", dodržujeme skoro vše, jídlo vážíme stále, pokud jí Kubík doma, jeli někde venku, odhadujeme, čas jídla díky pumpě už tolik řešit nemusíme, ale i tak, jsme ráda, že jsme na perech začali a tím se naučili nějakému pořádku.

A co si ještě Kubík přivezl?
Velkou chuť na inzulínovou pumpu. Nabízeli nám ji už při zjištění DM, tím, že je hemofilik, došlo by k méně častému píchání a tím i menšímu vzniku modřin.
Já se toho bála, mít stále něco u sebe. Ted jsme rádi, ale to už pár let předbíhám.
Prostě na takové tábory jezdí i odborníci, firmy,....ktré nabízejí své zboží. Což teda mne vadilo, přeci jen šli na rodiče přes děti.
Teda určitě ne všechny firmy, jo, kdyby jim tak nabízeli zeleninu, co chutná jako bonbony,...:-))

Závěr z prvního tábora.
Kubík byl nadšený a spokojený, já už trošku méně, co se týká právě té důslednosti, i když ono i jemu na 14dní vypnout a žít volněji určitě prospělo, navíc určitě je těžké dodržovat důslednost v tak velkém počtu dětí.
A další velké plus, Kubík našel kamarády, co jsou na tom stejně, někteří i hůř.

Takže já za mne i Kubíka, diabetický tábor doporučuji!!!


Pak už následovali prodloužené víkendy.
Z těch se KUbík vracel vždy hodně nadšený, bylo to bez rodičů, moc se mu líbili, už jen tím, že jeli vlakem, měli jen krosny a i vedoucí jsou diabetici.
Toto doporučuji moc, nejen že s vrátil vždy s plno cenami, ale hlavně s poznatky a příběhy.

A pak máme za sebou i diavíkendy s rodiči a jejich dětmi s DM 1. typu.
Ty byly moc fajn, jak pro děti, tak i pro nás rodiče. Bylo to v rodinném kruhu, všechny jsme se znaly, dětem připravili veselý program, nám přednášky.